Vlání koňských hřív

Někteří koně odmítají nebo nepřijímají dostatečné množství krmiva a jejich kondice je z tohoto důvodu nevyhovující. Nejčastější příčinou nedostatečného příjmu krmiva bývají poranění dutiny ústní, problémy se zuby, onemocnění nebo únava po namáhavém výkonu.

Základním opatření při nedostatečném příjmu krmiva by mělo být podávání co nejvíce koncentrované krmné dávky, tj. zvýšení podílu vysoce energetických jadrných krmiv, např. kukuřice, příp. přídavek rostlinného oleje, který je nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Do krmné dávky by měl být doplněn komplex vitamínu skupiny B (především vitamín B1) a hořčík. Z krmné dávky by mělo být zcela vyloučeno málo chutné a nekvalitní krmivo.

Problémy se zuby
Jestliže má kůň chuť do přijímání krmiva, avšak krmnou dávku není schopen přijmout celou, je nutná pečlivá kontrola jeho dutiny ústní a zubů. Různé problémy se zuby mají často za následek snížený příjem krmiva, pomalé krmení a nedostatečné zpracování přijaté potravy. Tento problém se nejčastěji vyskytuje u mladých 2 - 5 letých koní v období přezubování a u starých koní. Pravidelné vyšetřování a kontrola ústní dutiny a zubů by měly být samozřejmostí nejen u těchto věkových kategorií. Koním, kteří mají problémy se zuby je vhodné podávat oves namačkaný, ostatní jádro upravovat šrotováním a seno před podáváním namáčet.

Méně chutné krmivo
Koně mají individuální preference k různým druhům krmiv. Chovatel by se měl vždy vyvarovat náhlých rapidních změn krmné dávky. Kromě špatného příjmu může náhlá změna krmné dávky způsobit problémy se zažíváním a koliky. Všechny změny, včetně přídavků různých práškových doplňků, by měly probíhat postupně během 7 - 10 dní, obzvláště víme-li že kůň špatně přijímá nezvyklou potravu.
Málo chutné bývá hodně stébelnaté nebo zaplísněné seno, které by nemělo být v žádném případě koním předkládáno. Obecně koně preferují z jadrných krmiv nejvíce oves, chutná je i kukuřice, horší příjem může nastat v případě ječmene.
Krmnou dávku lze zchutnit přídavkem vysoce sacharidového krmiva např. melasy. S úspěchem lze také k aromatizaci krmné dávky využít vanilku, anýz nebo výtažek z česneku.
Pro lepší příjem sena je možné ho dvě hodiny před krmení zvlhčit a podávat v síťce.

Zotavení z respiračních chorob
Koně trpící onemocněním dýchacích cest, kašlem, chřipkou apod. mají často sníženou schopnost vnímat vůni a rozpoznávat předkládané krmivo, a proto ho mohou odmítat. V tomto případě je vhodné zvýraznit vůni předkládaného krmiva pomocí aromatizace vanilkou nebo anýzem. Aby se omezila prašnost, mělo by být podáváno vlhčené a to jádro i seno. Prašnost krmiva nebo podestýlky působí agresivně a zvyšuje riziko chronických onemocnění dýchacího aparátu. Jadrné krmivo by mělo být mačkané nebo drcené.
Navýšení dávky kukuřice a rostlinného oleje na úkor objemného krmiva zajistí koni dostatečný příjem energie aniž by musel přijmout velké množství krmiva.

Špatná krmitelnost po zátěži
Vlivem stresu, fyzické námahy a únavy může fyzická zátěž vést ke ztrátě chuti přijímat krmivo (obzvláště u nervově labilnějších koní). Příčinou je obvykle vysoká koncentrace kyseliny mléčné ve svalech, která způsobuje jejich bolestivost a může mít za následek svalová zranění. Pro eliminaci hromadění kyseliny mléčné (laktátu) je důležité pečlivé "vykrokování" koně po práci, u koní náchylnějších na laktátovou acidózu je vhodný přídavek sody bikarbony do krmení před nebo krátce po zátěži. Krmná dávka intenzivně sportovně zatěžovaných koní by měla být obohacena vitamíny skupiny B a hořčíkem. Tato kombinace vyživuje nervový systém koně, zvyšuje jeho nervovou stabilitu a podporuje příjem krmiva.