Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výživa koně za horka

11. 3. 2010

 

 

                                 Výživa kně za horka


Sportovně zatížení koně jsou ovlivněni podmínkami vnějšího prostředí. Jedním z faktorů velmi výrazně ovlivňujících výkon koně je teplota okolního prostředí.

Při práci za vysokých teplot reguluje kůň svoji tělesnou teplotu produkcí velkého množství potu. Kromě ztrát tekutin ztrácí organizmus koně s potem také značná množství iontů tj. především sodíku, draslíku, chlóru, vápníku a hořčíku. Dehydratace a ztráty iontů mohou zásadním způsobem negativně ovlivnit výkonnost. Dochází k narušení stálosti vnitřního prostředí a je narušena regenerace organizmu.

Krmná dávka, která je koni předkládána za velmi teplého počasí by měla být sestavena tak, aby nedocházelo během trávení k nadměrné tepelné produkci. Seno a krmivo s vysokým obsahem vlákniny, jako je oves a pšeničné otruby, produkují při trávení větší množství metabolického tepla než sacharidová krmiva jako kukuřice a ječmen. Nejméně metabolického tepla vzniká při trávení tuku. Proces fermentace v tlustém střevě, který napomáhá trávit vlákninu produkuje velké množství tepla a pomáhá udržovat tělesnou teplotu v chladnějších podmínkách. Jakmile ale vlivem zátěže a podmínek okolního prostředí produkce tepla přesáhne požadavky, začne organizmus regulovat svoji tělesnou teplotu prostřednictvím potu, stoupá tepová a dechová frekvence. Dochází k vylučování velkého množství tekutin a vlivem přesunu iontů se výrazně narušuje homeostáza organizmu.

U koní v intenzivním tréninku je proto v horkém počasí výhodné snížit příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny na minimum. Zachována však musí být hranice příjmu hrubé vlákniny v množství minimálně 1 % tělesné hmotnosti koně. Toto minimální množství je nezbytné pro fyziologické procesy trávení. Vláknina mimo jiné váže v tlustém střevě vodu a působí tak částečně jako její rezervoár.

Je vhodné omezit objem podávaného ovsa zhruba na polovičku a chybějící energii doplnit kukuřičným šrotem. Takto upravená krmná dávka má menší objem, méně vlákniny a vyšší koncentraci energie. Při jejím trávení vznikají menší tepelné ztráty než při trávení krmné dávky založené výhradně na ovsu. Velmi výhodné je také zařazení rostlinného oleje. Olej je nejkoncentrovanější zdroj energie a metabolické teplo uvolňované při jeho trávení je ve srovnání s teplem uvolňovaným z běžného jadrného krmiva zhruba poloviční (přibližně 15 % energie obsažené v tuku je během procesu trávení přeměněno v tepelné ztráty, v případě kukuřice je to 20 %, u ječmene 23 %, 30 % u ovsa, 40 % u vojtěšky a bílkovinných krmiv a zhruba 70 % energie se ztrácí ve formě tepla z krmiva s vysokým obsahem vlákniny jako je sláma nebo nekvalitní seno).

Koně musí mít bezpodmínečně stálý přístup ke zdroji chladné čisté vody. Během dlouhotrvajících výkonů za teplého počasí (distanční jízdy, military) je vhodné podávání iontových nápojů. Ionty by měly být doplňovány i do běžné krmné dávky, protože optimalizace jejich obsahu v organizmu je základním předpokladem pro efektivnost jak tréninkového procesu i pro kvalitu vlastního výkonu (viz. „Vliv iontové rovnováhy na výkonnost koně“).

Co se týká výkonu a tréninku je vhodné trénovat v chladnější obdobích dne, tj. ráno a večer. Po tréninku koni prospěje osprchování studenou vodou, nebo alespoň jeho otření mokrou houbou. Pozor ale na to aby kůň byl již alespoň částečně „vychladnutý“ a zklidněný. Sprchování uhřátého koně by mohlo vést k nachlazení nebo svalovým křečím. Vodu z osprchovaného koně vždy setřeme stěrkou, protože voda zachycená v srsti působí jako tepelný izolátor a zabraňuje dalšímu ochlazování koně.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA