Vlání koňských hřív

                 OBJEMNÁ A KONCENTROVANÁ KRMIVA

Krmiva používaná pro výživu koní rozdělujeme podle koncentrace živin a energie na krmiva jadrná a objemná a podle způsobu získávání na statková a průmyslová. Do jadrných krmiv zahrnujeme zrniny z obilovin, luštěnin a olejnin. V poměru ke svému objemu obsahují hodně živin a mají tedy vysokou krmnou hodnotu. Jadrná krmiva průmyslová zahrnují zbytky a vedlejší produkty potravinářského průmyslu. Objemná krmiva jsou méně koncentrovaná a zahrnují krmiva čerstvá, sušená a konzervovaná.

A) JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ

Oves
Oves je nejrozšířenější a nejpopulárnější jadrné krmivo pro koně. Zkrmování ovsa je bezpečnější než zkrmování ostatních obilovin, protože oves má vyšší obsah vlákniny (10 - 12 % oproti 2 - 5 % u ostatních obilovin) a poměrně nízkou hladinu stravitelné energie. Není náchylný k plísňovým infekcím. Energetická hodnota ovsa je nižší o 10 % oproti ječmeni, o 16 % oproti pšenici a o 20 % nižší oproti kukuřici. Oves má poměrně vysoký obsah tuku (4,5 - 5,5 %). Oves je zkrmován především pro svůj výborný dietetický účinek, který spočívá v obsahu alkaloidu aveninu, glykosidu koniferinu a jiných látkách obsažených v plevách. Běžná praxe je zkrmování ovsa mačkaného. Mačkaný oves je vhodný zejména pro hříbata, staré koně, koně kteří mají potíže s trávením a pro intenzivně sportovně zatěžované koně. Mačkáním se zvyšuje stravitelnost, avšak déle než 24 hodin namačkaný oves rychle ztrácí obsah živin a energie. Namačkaný oves také rychle žlukne. Z tohoto důvodu není vhodné používat oves namačkaný do zásoby.

Kukuřice
Kukuřice je energeticky bohaté, chutné jadrné krmivo. Je obvykle méně chutná než oves, ale je přijímaná raději než ostatní jadrná krmiva. Pro lepší stravitelnost je vhodné zkrmovat ji ve formě šrotu nebo drcenou. Kukuřice má vysokou energetickou hodnotu ale velmi nízký obsah vlákniny a nízký obsah dusíkatých látek. Dusíkaté látky mají nízké množství nepostradatelných mastných kyselin. Při zkrmování velmi vysokých dávek kukuřice může docházet k okyselení obsahu zadního úseku tlustého střeva a to z důvodu vysoké produkce volných mastných kyselin a kyseliny mléčné. Prakticky však nebyl při zkrmování vysokých dávek kukuřice pozorován vyšší výskyt střevních onemocnění v porovnání s koňmi v jejichž krmné dávce kukuřice zastoupena nebyla.

Ječmen
Ječmen má poměrně vysokou biologickou hodnotu. Je obvykle koni hůře přijímán než oves a kukuřice a z tohoto důvodu není zkrmován samotný, ale ve směsích. Na ječmen je třeba koně postupně navykat. Při jeho jednorázových vysokých dávkách je nebezpečí vzniku trávicích poruch (kolik). Podává se šrotovaný případně vařený.

Pšenice
Pšenice má ze všech jadrných krmiv nejvyšší energetickou hodnotu. Má nízký obsah vlákniny, což může představovat určité riziko zdravotních poruch jako průjmů a kolik. Pšenice se také nedoporučuje zkrmovat nervózním a vysoce temperamentním koním. Nepříznivý poměr Ca:P může způsobovat minerální imbalance a není proto vhodné zkrmovat pšenici hříbatům a mladým koním v tréninku. Na druhou stranu obsahuje pšeničná bílkovina vysoké procento větvených aminokyselin (leucinu, valinu a isoleucinu), které podporují syntézu bílkovin a snižují odbourávání svalstva v důsledku poranění a přetrénování.

Žito
Žito má podobný obsah energie a vlákniny jako kukuřice, ale zrna žita jsou malá a tvrdá a mají malou chutnost, proto se ke krmení příliš nehodí. Při jeho zkrmování se mohou vyskytnout dermatózy nebo zažívací poruchy.

Bob koňský
Je nejvýhodnějším bílkovinným krmivem. Obsah dusíkatých látek je 26 - 28 %, příznivý je i obsah lyzinu. Šrotováním se zvyšuje jeho stravitelnost. Je to vhodné krmivo pro těžce pracující koně ke zvýšení dusíkaté bilance. Doporučuje se přidávat do směsí v maximálním množství do 10 % nebo do 0,5 kg. Vysoké dávky působí nadýmavě a obstipačně.

Krmný hrách
Má vyšší biologickou hodnotu bílkovin než bob. Do krmných dávek se zařazuje v množství 10 - 25 %. Vysoké dávky působí obstipačně a nadýmavě. Tradičně je používán spíše do krmných dávek chladnokrevných koní.

Sója
Sója je vysoce kvalitní krmivo s vysokým obsahem bílkovin (35 %) a tuku (12 - 20 %). Biologická hodnota bílkovin je vysoká. Obsah lyzinu je nejvyšší ze všech rostlinných krmiv. Tepelně neopracované syrové sojové boby však obsahují některé inhibiční látky. Nejvýznamnější z nich je inhibitor enzymu trypsinu, který negativně ovlivňuje stravitelnost proteinů a často zasahuje i pankreatickou sekreci. Jeho vlivem může také docházet k poškozování kloubní chrupavky. Proto je nevhodné zkrmovat sóju mladým rostoucím koním.

Len
Lněné semeno se zkrmuje pro své příznivé dietetické vlastnosti a vysokou stravitelnost a vysokou energetickou hodnotu. Má výrazné dietetické a laxativní účinky a to především díky vysokému obsahu rozpustných mukózních látek. Lněné semeno je vhodné podávat především koním v intenzivním tréninku, klisnám před porodem a v první fázi laktace, koním vyčerpaným a oslabeným. Lněné semeno obsahuje některé glykosidy a toxický faktor linamarin, které jsou ničeny vysokou teplotou, a proto je nutné před zkrmováním semeno povařit. Varem se rovněž uvolňují hlenové látky, které mají příznivé účinky na střevní stěny. Často je lněné semeno součástí tzv. "mash", krmiva připraveného povařením mačkaného ovsa, pšeničných otrub, lněného semene a kuchyňské soli.

B) JADRNÁ KRMIVA PRŮMYSLOVÁ

Cukrovarské řízky
Cukrovarské řízky jsou vhodným energetickým krmivem. Do krmné dávky se zařazují do množství 2 kg.

Pšeničné otruby
Otruby jsou zbytky mlýnského průmyslu. Jsou velmi vhodným krmivem pro březí a laktující klisny, pro koně v rekonvalescenci a pro koně ve špatné kondici. U laktujících klisen zvyšují produkci mléka. Používají se i do tzv. "mashů".

Sladový květ
Sladový květ jsou sušené klíčky sladového ječmene. Mají velmi příznivé dietetické účinky. Denní dávka sladového květu může dosáhnout až 3 kg. Vhodné je jeho zkrmování koním nemocným a koním v rekonvalescenci.

Melasa
Melasa je tmavohnědý produkt, který zbývá po výrobě cukru. Je bohatá na cukr, ale poměrně těžko stravitelná. Má nízký obsah dusíkatých látek. Používá se především pro zchutňování krmných dávek nemocných nebo těžko krmitelných koní. Snadno se kazí a proto je třeba dbát na její pečlivé skladování

C) OBJEMNÁ KRMIVA

Seno
Seno tvoří základní část krmné dávky. Jakost sena závisí na botanickém složení, kvalitě půdy, na době sklizně, na vývojové fázi sklízených rostlin, na způsobu sušení a skladování. V kvalitním koňském senu by měly být zastoupeny jak trávy tak i určitý podíl motýlokvětých rostlin (jetele). Mezi pro koně nejvhodnější trávy patří bojínek luční, kostřava luční, jílek anglický, lipnice, pýr obecný, psineček, psárka luční atd. Naopak nevhodné jsou metlice, zblochany, rákos a smilka. Motýlokvěté rostliny jako vojtěška, jetel, vikev a vičenec mají vysokou výživnou hodnotu. Nejvhodnější doba sklizně je na počátku květu trav. Pozdější kosení dá sice větší výnos, ale kvalita sena prudce klesá. Seno je vhodné ke zkrmování až 6 týdnů po sklizni. Do té doby probíhají v senu biologické procesy, které mohou způsobovat koliky, těžké zdravotní poruchy až úhyn. Luční seno obsahuje 3 - 10 % dusíkatých látek, minerální látky vápník, fosfor, z vitamínů především karoteny a vitamíny skupiny B a vitamín E. Vojtěškové seno obsahuje 10 - 15 % dusíkatých látek, má vysoký obsah vápníku. Není vhodné zkrmovat ho samotné, ale míchat ho se senem lučním. Opatrně by mělo být zkrmováno především mladým koním, protože při vysokých dávkách může způsobovat příliš rychlý růst, minerální imbalance a následně poruchy růstu a degenerativní onemocnění pohybového aparátu. Jetelové seno má obsah stravitelných dusíkatých látek zhruba 7 - 9 %. Je bohaté na fosfor, vápník a hořčík. Při sklizni a skladování je nutné dbát na to aby nedocházelo k odrolu lístků z lodyh.

Krmná sláma a plevy
Ke krmení koní je vhodná sláma jařin, která je stravitelnější než sláma ozimů. Vhodná pro zkrmování je sláma ovesná a ječná. Opatrně a v omezených dávkách lze také zkrmovat slámu luskovin. Zkrmovat lze pouze slámu čistou nezaprášenou a nezaplísněnou. Slámu podobně jako seno nelze používat ke zkrmování bezprostředně po sklizni. Slámou a plevami se nemají krmit koně ve velkém pracovním zatížení, březí a kojící klisny, hříbata a mladí koně. Koním bez nebo jen s lehkou zátěží lze rovněž zkrmovat ovesné a pšeničné plevy.

Zelená píce
Hodnota zeleného krmení závisí na botanickém složení, tj. zastoupení jednotlivých rostlin. Výživná hodnota se mění se stářím rostlin, rozdílná je také v jednotlivých částech rostliny. V listech je vyšší obsah vody a lehce stravitelných živin než ve stéble, kde je zastoupeno více ligninu a celulózy. Je-li porost intenzivně hnojen dusíkatými hnojivy, zvýší se obsah bílkovin, ale zároveň dochází k poklesu obsahu minerálních látek. Při nadměrném krmení zelenou pící se ve zvýšené míře tvoří plyny a mohou se objevit lehčí koliky. U těžce pracujících koní se nedoporučuje zkrmovat velké množství zelené píce jednak pro přetížení trávicího ústrojí, jednak pro snížení činnosti dýchacího ústrojí (vzniká na něj tlak). Přechod ze suchého na zelené krmení musí probíhat pozvolně. Nesmí se podávat krmivo příliš mladé nebo zapařené.

Silážovaná krmiva
Koním se mohou v omezeném množství podávat kvalitní siláže. Nejvhodnější je siláž kukuřičná, případně silážované cukrovarské řízky. Na krmení siláží se musí koně postupně navykat. Nevhodné je zkrmování siláže intenzivně pracujícím koním, březím a kojícím klisnám, hříbatům a mladým koním.

Okopaniny
Krmné okopaniny mají v přiměřeném množství dietetické účinky. Obsahují poměrně vysoký obsah vitamínů, především karotenu. Při nadměrném zkrmování ovšem příliš zatěžují zažívací ústrojí koně. Krmná mrkev je vhodná pro všechny kategorie koní, řepa se spíše zkrmuje tažným koním. Zkrmování většího množství krmné řepy zvyšuje pocení a není proto vhodné pro koně ve sportovní zátěži.