Vlání koňských hřív

Velcí strongyli jsou až 4 cm velcí parazité (čeleď: Strongylidae patřící mezi Hlístice), migrující v larválním stádiu střevními cévami. Poškozují cévy, takže může dojít k prasknutí cévní stěny nebo k přerušení oběhu. Některé druhy parazitují v játrech (Strongylus edentatus).

Nejnebezpečnější je Strongylus vulgaris: larva provrtává střevní stěnu, aby se mohla dostat do největších břišních cév. Střevní stěnu poškozuje uzlíky, které vytváří při pohlavním dozrávání. Vývojový cyklus trvá půl roku! Dospělí červi odsávají krev, kůň trpí anémií.

Napadený kůň hubne, je anemický, má horečku a trpí na kolikové záchvaty, které mohou způsobit až smrt.

Charakteristickým znakem malých strongylů je, že někteří se v larválním stádiu zacystují do střevní stěny. Dospělí jedinci parazitují na stěně střeva, kde mohou být příčinou zánětů střevní sliznice. Trus napadeného koně obsahuje vajíčka strongylů. V nich se vyvíjejí larvy, které velmi dobře odolávají prostředí. Larvy aktivně lezou po vlhkých stéblech trav nahoru, kde je koně spasou, a to především ráno. Během dne se larvy stahují zase do vlhké hlíny.

Kůň může trpět občasným průjmem. Často se projevují známky infekce. Kůň ztrácí na váze, srst má matnou a oči kalné. Přemnožení strongylů může způsobit až smrt (u hříbat).

Škrkavka je střevní hlístice parazitující v tenkém střevě mladých koní. Škrkavky migrují skrze střevní stěnu až do jater a plic a zpět. Poškozují tím tkáně a mohou vyvolat bronchopneumonii (zápal plic). U hříbat se začervení projevuje zježenou matnou srstí, vyhublostí, nafouklým břichem. Kůň kašle a má hnisavý výtok z nozder. Škrkavka vyvolává nechutenství, časté koliky nebo průjem.

Dospělý kůň by měl být proti škrkavkám imunní.

Existují tři druhy tasemnic napadajících koně. Tasemnice má poměrně složitý vývojový cyklus.

Zkráceně: Larvy tasemnic migrují do střev koně, kde během 1-2 měsíců dospívají. Dospělá tasemnice roste ve střevech až několik desítek let. Rozmnožuje se články těla obsahujícími vajíčka, které kůň vylučuje s trusem.

Tasemnice může způsobit velmi vážné koliky související s ucpáním střev! V místech úchytu na střevní stěnu mohou vzniknout bolestivé vředy.

Střeček je obtížný létající hmyz. Koně nejčastěji napadají podkožní střečci (v blízkosti krav) nebo žaludeční střečci (Gasterophilus intestinalis- koňský střeček).

Podkožní střečci kladou vajíčka do srsti v oblasti hřbetu. Z vajíček se vylíhnou larvy, které se zavrtávají do kůže a vytváří bouličky s dýchacím otvorem. U koně se larvy dál nevyvíjí. Problém vyvolává dýchací otvor, kterým se do kůže může dostat infekce.

Žaludeční střečci kladou malá žlutá vajíčka na chlupy předních nohou koně. Při líhnutí larev cítí kůň svědění, začne si nohu okusovat. Larvy putují trávicím traktem do žaludku, kde se uchytí na stěnu. V žaludku se larvy vyvinou v housenky, které kůň vyloučí s trusem.

Oční červ žije v slzných kanálcích. Kůň může nadměrně slzet nebo být přecitlivělý na jasné světlo. V dalších fázích se může objevit zánět spojivek nebo rozsáhlá infekce.

Vlasovec je malý úzký červ přenášený kousavým hmyzem. Žije ve vazech na krku nebo v měkkých tkáních pod kůží. Larvy mohou žít i v oku. Někteří napadení koně dostanou silnou alergickou reakci. Po celém těle se jim objeví svědivé bouličky.

Plicnivka se vyskytuje převážně u oslů a mul, koně napadá, pokud s osly sdílí pastvinu. Larvy migrují skrze střevní stěnu do plic, kde se vyvinou v dospělce. Dospělci kladou vajíčka do plic. Vyvolává chronický kašel.

Během larválního stádia poškozuje roup koňský stěny vnitřností, především tlusté střevo. Dospělé samice roupů kladou vajíčka okolo řitního otvoru, způsobující neustálé svědění. Kůň si vydrbává kořen ohonu, láme si žíně, odírá si okolí řitního otvoru. Rankami se do těla může dostat infekce.

S přibývajícím věkem by zdravý kůň měl získávat proti roupům imunitu.

Spirura je přenášená obtížným hmyzem. Larvy přežívají v otevřených ranách, zpomalují hojení, přispívají ke vzniku infekcí, nehojících se ran a lézí.

Hlístice žijí v tenkém střevě hříbat. Larvy žijí v hluboké podestýlce v boxe. Skrze kůži se dostávají do mízních a krevních cév, odtud putují přes plíce, průdušnici a hltan až do střeva. Příznakem je zánět střev doprovázený průjmem. Imunitu proti hlísticím si hříbata vytvoří do půl roku od narození. Jednou napadený kůň už nemůže onemocnět znovu.

• pravidelné odčervování vhodným odčervovacím přípravkem

• udržování čistoty na pastvině i ve stáji (kydání, rozhrabování trusu - vajíčka parazitů vystavená slunci a vzduchu nepřežijí)

• střídání pastevních ploch

• přihnojování pastviny pouze kompostovaným trusem (hnilobné procesy na hnojišti vytvářejí teplo, které parazity zabije)

• odčervení nového koně dřív než přijde do styku s ostatními obyvateli stáje