Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nemoci koní

11. 3. 2010

 

Zdravý kůň má velké oči a spojivky a sliznice nozder jsou růžové. Zčervenání může znamenat zánět, bílé zbarvení nás upozorňuje na celkovou slabost koně, jasně purpurové zbarvení naznačuje dýchací těžkosti a žluté zbarvení je známkou jaterních onemocnění. Srst zdravého koně je hladká a lesklá. Kůže by měla být volná. Napjatá kůže bývá známkou nemoci nebo zamoření červy. Ztrácí-li kůže elasticitu bývá to důsledkem dehydratace. Nohy by měli být chladné, bez otoků. Zduření končetin může znamenat zánět. Každé onemocnění se projevuje změnou chování. Zpočátku se většinou objevuje nechutenství a zkleslost koně. Bolesti kůň projevuje i ohlížením se na postižené místo (například při kolice), nepřirozeným držením hlavy, krku či ocasu, silným pocením nebo zrychleným dýcháním. Koním ve špatné kondici vyčnívají kyčelní hrboly, kosti jsou jasně vidět, slabiny jsou propadlé, pod ocasem jdou vidět prohlubně, páteř ostře vystupuje a nastranách krku chybějí svaly.
ZÁNĚT SPOJIVEK

Zánět spojivek bývá spojován s průvanem ve stáji, reakcí na prach či hmyz, vniknutím cizího tělesa, poraněním nebo infekcí. Spojivka jednoho nebo obouch očí je zarudlá, nateklá a bohatě slzí. Je-li příčinou cizí těleso nebo poranění zavoláme ihned veterináře. Jinak vyčkáme asi 2 dny. Pokud příznaky nevymizí nebo při zhoršení zavoláme veterináře. Postižené oko často otíráme čistou navlhčenou houbičkou, jelikož bohaté slzení dráždí kůži kolem oka. Používání různých mastí konzultujeme s veterinářem.

MĚSÍČNÍ SLEPOTA

Je to zánět v oku, který způsobuje zakalení sklivce. Později bývá postižena i sítnice a zrakový nerv. Zhoršování zraku vede k oslepnutí. Většinou je postiženo jen jedno oko, ale při špatné léčbě může onemocnět i druhé oko. Při správném zákroku vymizí příznaky asi za 7 dní. Další záchvaty měsíční slepoty se objevují asi po 4 - 6 týdnech.

 
ZVĚTŠENÉ MÍZNÍ UZLINY
 

Zvětšené mízní uzliny poukazují na to, že imunitní systém koně bojuje s viry nebo bakteriemi. Je-li zvětšení mízních uzlin mírné, změříme koni teplotu. Je-li zvýšená to je nad 38oC zavoláme veterináře. Vnější mízní uzliny na hlavě leží mezi větvemi dolní čelisti a v oblasti hrtanu.

ZÁNĚT HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH

Horní cesty dýchací začínají nozdrami. Díky svalům se mohou nozdry rozšiřovat, což je důležité hlavně při práci. Nosní dutina je svisle rozdělena nosní přepážkou a každá polovina se zkládá ze tří nosních průchodů - dolního, středního a horního. Tyto průchody jsou citlivé, mohou se po podráždění prachem zanítit a ztížit tak dýchání. Nosní a ústní dutiny odděluje od sebe tzv. měkké patro. Měkké patro je velice dlouhé, takže koni je znemožněno dýchat ústy. To znamená, že při jakémkoliv zhoršení průchodnosti nosu se zhorší dýchání a může vést až k dušení. Hrtan pomáhá koordinovat polykání a brání ve vdechování částeček žrádla. Na jeho začátku je hrtanová příklopka. Na začátku průdušnice jsou na její vnější straně mízní uzliny, které se mohou zanítit a zvětšit. Průdušnice vede středem krku až do dutiny hrudní. V dutině hrudní se těsně nad úrovní srdce rozdělí na dvě hlavní větve, nazývané průduškami. Ty se dále dělí na stále tenčí a tenčí průdušinky.

Plíce představují tzv. dolní cesty dýchací. Hrudní dutina je pokryta membránou, která se nazývá pohrudnice. Pohrudnice plynule přechází na plíce a celé je pokrývá. V přirozeném prostředí se dýchací systém sám dobře chrání před dráždivými podněty. Ve výrazně znečištěném prostředí už na to nestačí. Přílišná prašnost ve vzduchu snižuje schopnost bojovat proti původcům infekcí dýchacího systému. Příznaky - kašel. Přivolaný veterinář určí léčbu. Pokud se zánět neléčí, může vzniknout chronický zánět cest dýchacích a ten se velmi těžko léčí. Příčinou může být průvan v maštali.

VÝTOK Z NOSU

Čirý výtok z nosu v malé míře nic neznamená. Při infekčních onemocnění bývá výtok zakalený až nažloutlý, hlenovytý a vazký. Je-li výtok žlutý až nazelenalý jedná se o bakteriální infekci. Koni změříme teplotu, dechovou frekvenci a všímáme si i jiných příznaků. Je-li tělesná teplota nad 38oC a je i zvýšená dechová frekvence nad 16 dechů za 1 minutu zavoláme veterináře.

KRVÁCENÍ Z NOSU

Krvácení z nosu je příznakem různých pochodů probíhajících v těle koně. Pokud je krvácení silné ucpeme nozdru například kapesníkem a pokud se ani tak krvácení nezastaví zavoláme veterináře. Může jít o prasknutí cévky v nosní sliznici. Pokud krev jen odkapává necháme koně vklidu stát většinou krvácení přestane. Můžeme přikládat studené obklady. Objeví-li se růžová pěna jde o krvácení z plic - ihned voláme veterináře.

KAŠEL

Kašel je vždy příznakem nějakého onemocnění. Příčinu může objasnit pouze veterinář. Začne-li kůň kašlat, nezatěžujeme ho a do krmení přidáváme heřmánek. Změříme mu tělesnou teplotu a dechovou frekvenci. Všímáme si i jiných příznaků. Pokud kašel nevimizí do 2 dnů, nebo se zhorší například na silný, záchvatový a dráždivý kašel a je-li zvýšená tělesná teplota a dechová frekvence zavoláme veterináře. Důležité je minimalizovat prašnost ve stáji a dodržovat vakcinační schéma proti virovým onemocněním. U některých koní veterinář diagnostikuje alergii na prach nebo chronický kašel.

 
CHŘIPKA
 

Chřipka se projevuje kašlem, který je nejdříve suchý a často úporný, později je kašel vlhký. Dále pozorujeme vodnatý výtok z nosu, který se může změnit na hlenovitý až hnisavý. Koně bývají postiženi zánětem hltanu a mívají zvětšené mízní uzliny. Infekce se dále soustřeďuje do průdušek. Hrozí i nebezpečí vyrového zápalu plic. Chřipka může probíhat za příznaků lehkého edému plic, zimnice a horeček, které u koní bez dostatečné imunity mohou vystoupit až na 41°C. U většiny koní, kteří se již s chřipkovými viry dříve setkaly, se toto onemocnění projevuje především nechutenstvím, svalovou slabostí, mírnou horečkou, často i bez kašle nebo výtoku. V mírných případech se chřipka vyléčí za dva týdny, těžké případy se léčí i několik měsíců a můžou zanechat i trvalé následky, především na plících a srdci. Chřipka koní je velice nakažlivé onemocnění, které se šíří kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 1-3 dny. Když kůň onemocní chřipkou a nedojde k žádným komplikacím a je správně a včas léčen, nezanechává žádné následky na zdraví. Při jakémkoliv poškození dýchacího traktu koně, je nutný klidový režim, čerstvý vzduch, minimalizace prašnosti (při stlaní pokud je to možné vyvedeme koně ze stáje, při zametání maštale zem nejdříve pokropíme vodou, příliš prašné seno polejeme trochou vody.) Kůň by se měl vrátit do tréninku nejdříve za 2 týdny po odeznění příznaků onemocnění. Při uspěchání rekonvalescence bývá chronické poškození plic častým následkem. Závažným následkem chřipky koní bývá i chronický zánět průdušinek, který se často může projevovat jako alergické onemocnění.

PRŮJEM

Častou příčinou průjmů jsou chyby v krmení - náhlé přechody na pastvu nebo krmení čerstvou trávou ale také zkrmování plesnivých krmiv. Průjem může být i z infekčního onemocnění. Doporučuje se dieta po dobu 24 hodin, ale pozor na dostatečný přísun vody hrozí dehydratace. Při průjmech, které jsou doprovázené horečkou a u těch, které se neustálily po 2 dnech je třeba přítomnost veterináře.

DEHYDRATACE

Pokud je kůň nemocný může u něj dojít k dehydrataci. Kůň ztrácí na hmotnosti, oči jsou zapadlé, je patrná snaha o dýchání tlamou a kůň je celkově otupělý. Dalším příznakem je zvýšená dechová frekvence, slabý tep, zblednutí sliznic očních spojivek a dásní, svalový třes a prodloužený čas plnění kapilár (jedním prstem silně zmáčkněte v místech nad zuby, místo zbělí, normálně má sliznice zase stejnou barvu za 2-3 sekundy.) Zjistíme-li u koně dehydrataci změříme mu teplotu a zavoláme veterináře. Přivolaný veterinář zjistí stupeň dehydratace, podá koni tekutiny a zjistí přítomnost jiných zdravotních potíží. Je-li stupeň dehydratace vysoký veterinář koni podá tekutiny ve formě kapaček.

KOLIKA

Problémem koliky je odlišit závažnost onemocnění od relativně nedůležitých problémů až po život ohrožující bolesti. Proto všechny případy bolesti břicha už od samého počátku nepodceňujeme. Normální zvuky při poslechu z dutiny břišní jsou dlouhé, hrčivé s kratšími šustivými zvuky mezi tím, doba bez zvuku je maximálně 2 minuty. Více zvuků než obvykle je známkou hladu, činnosti trávícího ústrojí, zánětu střev nebo nervozity koně. Méně zvuků než obvykle je příznakem onemocnění nebo koliky - pohyb střev se zpomaluje. Vysoké, třaskavé zvuky střídané periodami ticha jsou známkou hromadění plynů (příznak koliky).

HLAVNÍ TYPY KOLIK
Plynová kolika

Plynová kolika vznikne tvořením plynů ve střevech, nejčastěji v tlustém střevě a v konečníku. Plyn střevo napíná a tím způsobuje bolest. Tento typ koliky lze snadno vyléčit, ale vždy je důležité se přesvědčit zda nejsou další komplikace.

Zácpová kolika

V tomto případě se střevo ucpe pevnou masou potravy. Nejčastěji dochází k zácpám v tlustém střevě v jedné z flexur. Vhodnou léčbou lze tuto koliku snadno vyléčit a při prvním podezdření na to, že se kůň přecpal koncentrovaného krmiva ihned zavoláme veterináře, jelikož při přecpání krmivem, které po navlhnutí naboptná může dojít k přeplnění žaludku. Koně mají malý žaludek a navíc nemohou zvracet a tak se může stát, že dojde k rozšíření žaludku nebo k prasknutí žaludku. Pokud se tak stane koni už život nic nezachrání.

Křečová kolika

Někdy kolika vznikne ze zvýšených střevních kontrakcí. Vztahy střev způsobují bolest. Také tyto případy se většinou snadno vyléčí.

Změna polohy - zauzlení neboli torze

Při změně polohy se část střeva dostane do abnormální pozice v dutině břišní. K zauzlení neboli torzi dojde tehdy, když se kus střeva otočí. V tomto případě rozhoduje o životu koně včasný operační zákrok.

Zánět střev
Někdy může být bolest břicha způsobena zánětem tenkého nebo tlustého střeva.
Příznaky koliky
-kůň leží více než obvykle
-opakovaně si lehá a vstává
 
-stojí natažený jako by chtěl močit
-ohlíží se ke slabině
-padá na zem
-kope zadní končetinou po břiše
-válí se
Co dělat
-přivoláme veterináře
-odebereme veškeré krmivo a podestýlku
-změříme koni teplotu
-do příchodu veterináře koně vodíme, uleví to bolesti
-nenechat koně vyválet, mohlo by dojít k zauzlení střev
 
Prevence koliky
-dodržujeme pravidelnou dobu krmení
-po krmení alespoň hodinu klid
-pravidelně koně odčervujeme
-zajistíme pravidelný přísun vody
-zkrmujeme pouze kvalitní krmivo
-vyvarujeme se stresujících reakcí
-dodržujeme pravidelný pracovní režim koně
 
ČERNÉ MOČENÍ

Jde o bolestivý zánět hřbetních a hýžďových svalů. Svalová vlákna jsou poškozená nahromaděnou kyselinou mléčnou. Její rozkladné produkty mohou způsobit problémy s krevním oběhem nebo selhání ledvin. Toto onemocnění často vzniká po několika dnech klidu a neubrání krmné dávky a po té při náhlé zátěži. Kosterní svaly jsou v křeči, barva moče je černohnědá, kůň se potí, třese se, podlamují se mu pánevní končetiny. Tepová i dechová frekvence jsou zvýšené a tělesná teplota stoupá. Okamžitě zavoláme veterináře. Záď přikryjeme dekou. Teplo tlumí bolest a zlepšuje prokrvení svalů. Koníkovi dáme napít. Přivolaný veterinář musí okamžitě vypustit až 8 litrů krve.

 
TETANUS
 

Nejčastější příčinou onemocnění tetanem jsou hluboké rány, ale i poranění, které mnohdy ani nezaznamenáme. Například drobné bodné rány, nebo poranění v dutině ústní. Bakterie tetanu po vniknutí do rány začínají vylučovat neurotoxin. Neurotoxin je látka, která způsobuje křečovité stahy svalů. Svalové křeče vyvolávají celkovou strnulost. V počátečním stádiu se někdy pozoruje pouze neschopnost koně uchopit a žvýkat sousto sena. Postižení koně jsou ještě schopni po určitou dobu pít. V dutině ústní se hromadí sliny, které kůň není schopen polykat. Sliny při snaze uchopit sousto vytékají na zem. Pozorujeme zrychlené dýchání. Typický je ztuhlý postoj s nataženým krkem, poodtažený kořen ocasu a snížená pohyblivost pysků a čelisti. Průběh nemoci je pro zvíře velmi drastický, jelikož kůň plně vnímá ikdyž je postižena nervová soustava. Křeče srdečního svalu způsobují zástavu srdce. Kůň se musí udržovat pod sedativy v temném a tichém boxu, jelikož na každý podnět reaguje hypersensityvně. To způsobuje křeče. Kůň není schopen přijímat potravu, proto dostává pomocí infuzí a nosojícnové sondy výživu. Léčba je velmi problematická. Podává se protitetanové sérum neboli protilátky, které byly vytvořeny mimo organismus a antibiotika. Průměrná úmrtnost po nakažení je asi 80%. Pokud kůň nákazu přežije, není proti další imunní. Jedinou ochranou proti nákaze tetanem je pravidelná vakcinace. Vakcina proti tetanu se aplikuje do krční nebo prsní svaloviny.

HŘÍBĚCÍ

Je to bakteriální infekce, která je velmi nakažlivá. Vyskytuje se u koní do 6 let. Hrozí nebezpečí zavlečení bakterií krevním oběhem do jiných orgánů a tam se potom vytvářejí hnisavá ložiska. Hříběcí je doprovázena horečkou většinou až nad 40oC, výtokem z nosu, bolestivými otoky mízních uzlin na hlavě, problémy při polykání, koně odmítají krmivo. Po několika dnech se abces na mízních uzlinách provalí a vytéká hnis. Jakmile se abces provalí začíná klesat tělesná teplota. Při prvních příznacích zavoláme veterináře.

EKZÉMY

Jedná se o různá onemocnění kůže. Objevují se strupovité uzlíky nebo ranky na kůži, které svědí. Kůň je neklidný a odírá se. Ekzémy se mohou objevit i jako alergická reakce na některé ošetřující přípravky. Je zapotřebí určit příčinu například hmyz, krmivo, nebo prostředky k péči o koně. Potíráme mastmi určené pro koně. Kousnutí létavým hmyzem může způsobit různé problémy. Létavý hmyz přenáší virové a bakteriální nemoci. Kousnutí velkých much může způsobit vznik bolestivých uzlů v kůži. Někteří koně jsou přecitlivělí nebo alergičtí na kousnutí hmyzem a v letních měsících trpí takzvanou letní vyrážkou.

OTLAKY

Otlaky máme otevřené nebo uzavřené. Otevřené otlaky - oděrky vznikají od příliš ostrých hran kožené výstroje. Uzavřené otlaky - zhmoždění tkáně v hlubších vrstvách například od nedostatečně vypolstrovaného sedla nebo od záhybů na sedlové podložce. Rozsáhlé otlaky s poraněním kůže se hojí pomalu. Pokud je otok zřetelný namočíme houbu do studené vody a upevníme ji na postižené místo. Pokud je v místě otlaku zřetelná rána, potřeme ji trochou hojivé masti například vyšňovkou. Vždy kontrolujeme sedlo a sedlovou podložku. Pokud sedlo koni nesedí je třeba obstarat jiné, které bude dobře pasovat. Při sedlání si musíme dávat pozor na to, aby sedlová podložka byla ve správné poloze, aby nesjížděla. Jakmile podložka sjíždí začnou se tvořit záhyby, které odírají kůži.

OTOKY

Otoky neboli edémy vznikají nahromaděnou tělesnou tekutinou, která při městnání přechází z krevních cév do pojivových tkání. Příčinou bývá nedostatečný pohyb. Stojí-li kůň ve stáji krev se nahromadí v nohách. V oblasti šlach mohou být otoky příznakem přetížení. Práce koně by měla odpovídat jeho schopnostem a měla by být systematická. Krmivo, které je bohaté na bílkoviny omezíme. Otoky jsou chladné a nebolestivé.

TRŽNÉ RÁNY

Tržné rány jsou nejčastěji na končetinách. Malé oděrky nevážeme, ale u tržných ran přiložíme sterilní obvaz. Ten chrání před znečištěním rány a otoku. Není-li rána veliká,obvážeme ji a počkáme do druhého dne. Při zhoršení jako je například otok a při kulhání zavoláme veterináře. Každá rána i ta sebemenší je vstupní bránou pro tetanus proto je velice důležité koně pravidelně očkovat. Je-li rána znečištěná, nejdříve ji opláchneme vodou. Pokud rána silně krvácí - nečistíme ji a rychle ji sterilně obvážeme. Je velice důležité obvaz vždy podložit gázou. Tepenné krvácení zastavíme tlakovým obvazem.

ZÁNĚT ŠLACH NEBO POUZDER ŠLACH

Šlachy připojují svaly ke kostem a přenášejí sílu kontrahujících se svalů na kosti, aby pohnuly kloubem. Tloušťka šlach a jejich tvar se různí mezi jednotlivými šlachami ale i koňmi. Při zánětu je důležité chlazení končetiny a vodění koně. Důležité je uvědomit si, že každé poškození šlachové tkáně vede k dlouhodobému vysazení koně ze sportu a někdy již znemožňuje návrat do stupně zátěže, ve které kůň startoval. V nejhorším případě zranění šlachy zcela vylučuje využití koně. Nejčastěji bývá postižena šlacha povrchového ohýbače prstu. Zhojení šlachy vyžaduje dostatečně dlouhou dobu. Dojde-li k poškození stavby šlachy, k její deformaci a strukturálním změnám, pokračující vzestup zátěže znamená kompletní selhání a úplnou deformaci šlachy.

ŠLACHOVÝ APARÁT
 
NÁLEVKY

Na vzniku nálevky se často podílí namožení spěnkového kloubu při nečekané námaze, při náročném a nesistematickém tréninku a při práci na nerovném a tvrdém povrchu. Nálevky mohou vzniknout v jakémkoliv věku koně a někdy mu může zůstat po celý život. Nálevky ve spěnkovém kloubu se projevují jako výdutě na vnější nebo vnitřní straně těsně nad spěnkovým kloubem. Nezpůsobují kulhání, nejsou bolestivé a nehřejí. Zvětšení spěnkového kloubu může být příznakem mnoha různých nemocí. Jakmile kůň kulhá, jeho kloub hřeje a na dotek je bolestivý nejedná se o obyčejnou nálevku. Pro jistotu by měl veterinář udělat rentgenový snímek. Pokud veterinář vyloučí jiné onemocnění kloubu nezvolí ani nijak razantní léčbu. Většinou se doporučuje přiměřený pohyb a teplé zábaly. Mladé koně zatěžujeme systematicky, aby si pohybový aparát na vzrůstající zátěž pomalu zvykal a u starších koní volíme šetrnější tréninkový plán.

KULHÁNÍ

Rozlišujeme kulhání ve fázi podpěru, ve fázi kmitu a smíšené kulhání. Nejdříve musíme stanovit na kterou končetinu kůň kulhá. Poté lokalizujeme místo, odkud bolest pochází. Koně předvedeme na ruce v kroku a v klusu na tvrdém podkladu. Soustředíme se na předvádění končetin, na došlap a způsob předvedení končetiny ve fázi kmitu (oblouk). Oblouk, který končetina opisuje je sousední končetinou rozdělen na svou přední a zadní část. Pokud je rozdělení stejnoměrné, kůň je zdráv, pokud je nerovnoměrné, kulhá. Kulhání ve fázi podpěru je dáno bolestivostí v době kontaktu končetiny se zemí. Smíšené kulhání je poruchou průběhu pohybu jak ve fázi kmitu tak ve fázi podpěru. Kůň se snaží postiženou končetinu co nejdéle odlehčit na jedné straně delším a rychlejším poklesem hlavy při došlapu zdravé končetiny a na druhé straně menším poklesem a aktivním přizvednutím hlavy při došlapu postižené končetiny. Kůň dopadá s větší váhou na zdravou stranu a zároveň se i větší silou odráží. Vadné chody se vyznačují stíháním, strouháním, nebo ploužením.

NÁŠLAP

Jedná se o šlápnutí na hřebík nebo vniknutí jiného cizího tělesa do kopyta. Může dojít k poškození kopytní škáry nebo k poranění tkáně. Hrozí infekce, proto každý nášlap ihned ošetříme. Na nášlap nás upozorní náhlé kulhání, pulzace tepen nad spěnkovým kloubem a teplé kopyto. Pokud je v kopytě zapíchlý například hřebík nebo podobné cizí těleso, neodstraňujeme ho jen ho uštípneme a zavoláme veterináře, který zjistí hloubku a směr vpichu.

ZÁŠLAP

Vyskytuje se v oblasti korunky a patek. Toto poranění si obvykle způsobí koník sám druhou končetinou. U těchto koní používáme gumové zvony a nepoužíváme ozuby. Rány se špatně hojí a hrozí infekce. Ránu opláchneme vodou, osušíme a přiložíme obvaz. Malé oděrky jen vydezinfikujeme. Při větším poranění a při silném krvácení přiložíme tlakový obvaz a zavoláme veterináře.

PORANĚNÍ ŠLACH

U poranění šlach ohýbačů může dojít při špatném zatížení nebo při šlápnutí na ostrý předmět. U poranění šlach natahovačů se jedná o úrazy například k protnutí šlach střepem nebo jiným ostrým předmětem. Natržení šlachových vláken může být různě rozsáhlé. Čím víc vláken je poškozeno tím víc jsou příznaky výraznější.

HNISAVÝ ZÁNĚT PODKOŽÍ (FLEGMONA)

Mnohdy i neviditelnými rankami v kůži proniknou do tkání hnisotvorné bakterie. Tyto rány mohou být skryty i v rousech. V podkoží a v pojivové tkáni se bakterie pomnoží, vznikne rozsáhlý zánětlivý otok a dochází k poškození tkáně. Bakterie pronikají do krve a způsobují horečku. Bez včasného léčení se na zaníceném místě mohou utvořit abscesy, to jsou hnisem naplněné dutiny ve tkáních. Absces se provalí ven a vytvoří ránu, která se obtížně léčí. V nejhorším případě se hnis může provalit dovnitř do krevních cév nebo do kloubu. Je třeba vždy i ty nejmenší ranky dezinfikovat. Při prvním příznaku voláme veterináře, změříme koni tělesnou teplotu, kůň musí být v klidu a postiženou končetinu chladíme.

OSTEOCHONDRÓZA

Je to onemocnění především mladých koní, které se častěji objevuje na hrudních končetinách. Jedná se o poškození chrupavky s vytvořením chrupavčitého kloubního tělíska, které zkostnatí. Nejčastěji se vyskytuje na okraji kloubní chrupavky. Ne každé volné tělísko ve spěnkovém kloubu musí být spojeno s kulháním, ale většinou kůň kulhá často až po zátěži.

ARTRÓZA SPĚNKOVÉHO KLOUBU

Je to onemocnění především starších koní. Častěji bývají postiženy hrudní končetiny. Kulhání bývá dlouhodobé a po zátěži se stav zhorší. Mírně až středně intenzivní naplnění spěnkového kloubu bývá spojeno s omezením pohyblivosti.

 
ZCHVÁCENÍ KOPYT

K nejčastějším onemocněním kopyta patří záněty kopytní škáry, které mohou být hnisavé nebo nehnisavé. Jedním z prvotních projevů je silné kulhání. V okolí se objevuje zvýšená teplota a růžové nebo červené zabarvení. Toto onemocnění se vyskytuje po nečekané námaze nebo špatné stravě. Kůň se bolestí potí, chvěje se a má zvýšenou tepovou frekvenci. Pokud možno s koněm vůbec nehýbáme, co nejvíc mu nasteleme, aby byl povrch co nejměkčí. Ihned voláme veterináře. Hmotností koně a tahem hlubokého ohýbače může dojít ke změně polohy kopytní kosti.

HNILOBA STŘELKY

Hniloba střelky postihuje především střelku a její střední a případně i postranní rýhy. Onemocnění poznáme podle toho, že tyto struktury změknou. Při čištění kopyta nám na kopytním háčku ulpí černá mazlavá a páchnoucí hmota. Toto onemocnění způsobují bakterie. Koně, u kterých hniloba postihla pouze povrchové, necitlivé vrstvy střelky obvykle nekulhají. Důležité je toto onemocnění léčit než se rozšíří do citlivých tkání střelky. Hniloba vzniká při špatné péči o kopyta. Hnilobě se můžeme vyhnout pokud budeme kopyta koně udržovat v čistotě a v suchu. Při prvních příznacích použijeme kubatol, chinicin nebo skalici. Při častém nebo dlouhodobém používání těchto přípravků dochází k přílišnému vysoušení střelky. Když hniloba za několik dní neustoupí, je třeba zavolat veterináře, který zvolí jinou metodu léčby.

RAKOVINA KOPYT

Toto onemocnění se často plete s hnilobou. Projevuje se stejně jako hniloba zápachem, ale mnohem silnějším. Při rakovině nedochází k rozpadu střelky, ale naopak k jejímu bujení. Ze střelky a z jejich rýh začne vyrůstat bělavá hmota a střelka za chvilku vypadá jako květák. Tato hmota je měkká a při sebemenším poranění krvácí. Střelka se stává velice citlivou a kůň kulhá.

PODLOMY

Podlomy se vyskytují za vlhkého a mokrého počasí. Projevují se zánětlivými změnami na kůži nohou koně(na spěnce). Koně by ve výbězích měli mít k dispozici přístřešek, kde by bylo sucho.

PODLOMY Z NEČISTOTY

Podlom je vlastně alergická reakce na různé podněty a látky. Nedostatečná péče jak o koně, tak i o jeho prostředí, výskyt podlomů podporuje. Pokud kůň stojí v mokrém nebo bahnitém prostředí, měli byste mu vždy pečlivě omýt nohy a utřít do sucha. Když pak kůň stojí na suchém povrchu přes noc, obvykle se podlomy nevyskytnou. Jsou ale i vyjímky. Někteří koně prostě potřebují více péče.

SUCHÝ A MOKVAVÝ PODLOM

Podobá se podlomu z nečistoty. K typickým projevům tohoto podlomu patří výtok. V ohybu spěnky se usadí mazlavý povlak. K tomuto onemocnění přispívá i příliš vysoká dávka jadrnného krmiva s nedostatkem pohybu.

BRADAVIČNATÝ PODLOM

Když se podlom neléčí a pokračuje dál, vyskytne se nad spěnkou bradavičnatý podlom. Proto je třeba o nohy koní pečovat a první příznaky podlomů ihned léčit.

TYPICKÉ ZNAKY PODLOMŮ
 - zarudnutí kůže
 - uzlinky
 - puchýřky
 - výtok
 - hnisavé záněty kůže
 - bolesti, kulhání
 - ztluštění kůže
 - tvorba prasklin
 - odstávání chlupů(jako ježčí bodliny)
LÉČBA

Je třeba koni přizpůsobit dávku krmiva podle jeho výkonu. U mokvavého podlomu se doporučuje kvalitní seno a kleinmash. Je třeba zajistit i přísun vitamínů a minerálů vhodným preparátem. Místa na kůži je potřeba řádně umýt vodou a mýdlem, a poté nanést vhodný lék předepsaný veterinářem. U mazlavých povlaků by se neměly nanášet žádné mastné léky. U suchých podlomů by se neměly používat vysušující spreje. Vhodnější jsou mastičky. 

Někteří ,,koňáci" doporučují:
- Smíchat 14g síranu zinečnatého, 7g octanu olova a trochu vody - nanést na nemocnou kůži.
- Osvědčily se i spreje s chloramfonicolem
PREVENCE

Podlomům se dá nejlépe předcházet uvážlivou dávkou krmení a dostatkem pohybu koně. Nohy pravidelně čistit. Na ohrožené kožní partie nanášet vazelínu nebo ricinový olej. Nohy pravidělně kontrolovat a v případě výskytu podlomů ihned léčit.

VITAMÍNOVÉ DOPLŇKY
  

Vitamíny jsou nezbytné pro správnou funkci organismu. Jsou důležité pro růst a obnovu nových tkání. Napomáhají udržet správné tělesné funkce. Posilují imunitní systém a působí jako prevence některých onemocnění. Nedostatek vitamínů se projevuje poruchami různých funkcí organismu. Vytamíny jsou buď rozpustné ve vodě nebo v tucích.

 
Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B1 - působí příznivě na nervový systém, je také nezbytný pro přenos nervových impulsů.
Vitamín B2 - napomáhá spalovat cukry, je důležitý pro funkci svalů a nervů.
Vitamín B3 - napomáhá při likvidaci některých složek tuků v těle, bez něj nemůže pracovat mozek.
Vitamín B6 - podporuje imunitní systém organismu, je součástí enzymů.
Vitamín B12 - hraje důležitou roli pro správné fungování nervové soustavy a krvetvorby.
Vitamín C - je důležitý pro funkci imunitního systému, podporuje odolnost proti infekcím.
Kyselina listová - je důležitá pro správný vývoj a funkci nervového systému a podílí se na všech růstových a vývojových procesech v organismu.
Vitamíny rozpustné v tucích:
Vitamín A - je velmi důležitý pro činnost pohlavních žláz a pro zdravý vzhled pokožky a očí.
Vitamín D - je částečně tvořen z vlastních zdrojů v kůži.
Vitamín E - zvyšuje odolnost organismu proti virům a bakteriím.
Vitamín K - je důležitý pro správnou srážlivost krve
Minerální látky dělíme podle jejich zastoupení v organismu na makroprvky a mikroprvky neboli stopové prvky.
Makroprvky:

Vápník - je důležitá minerální složka organismu, je nepostradatelný pro nervosvalový převod, pro činnost svalů, pro vývoj kostí, pro srážlivost krve, pro pravidelnou činnost srdce a pro zdravé zuby.

Fosfor - hraje velkou úlohu při skladování a transportu energie.

Hořčík - udržuje normální srdeční rytmus, má vliv na nervově-svalovou dráždivost a nakrevní srážlivost, má vliv na správný vývoj kostního aparátu a také uklidňuje.

Sodík - udržuje potřebný osmotický tlak tělesných tekutin. Tímto chrání organismus před nadměrnými ztrátami tekutin.

Zinek - podílí se na metabolismu bílkovin a cukrů, podporuje imunitní systém, zinek hraje také určitou úlohu ve fungování reprodukčních orgánů a je nezbytný pro syntézu bílkovin.

Mikroprvky:

Železo - na železe závisí působení enzymů, buněčné dýchání, stav červených krvinek, správná činnost srdce, hormonální změny, stav imunitního systému a zásobování buněk kyslíkem. Část železa je bezprostředně využívána k produkci hemoglobinu, zbytek se hromadí hlavně v játrech a slezině.

Mangan - je nezbytnou složkou kostí a účastní se na správné funkci centrálního nervového systému.
Kobalt - vystupuje v organismu jako centrální atom vitamínu B12 a je součástí důležitých enzymů.

Selen - je velmi důležitý pro činnost imunitního systému, je nutný pro správný růst, plodnost a hraje důležitou roli v předávání nervových impulsů v centrálním nervovém systému.

Měď - je to jeden ze stabilních prvků krve, je potřebná pro využití železa.
 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA