Jdi na obsah Jdi na menu
 


španělská jezdecká škola

6. 4. 2010

 

 

Obrazek

Španělská jezdecká škola

Domov klasické drezury je v budově monumentálního císařského paláce ve Vídni, vystavěného barokním stavitelem J.E. Fischerem. Jízdárna byla založena již roku 1572 a původně sloužila mladým šlechticům pro výuku jízdy na koni. Škola je pojmenována podle španělských koní, kteří se zde zpočátku využívali. Dnes má každý španělskou jezdeckou školu spojenou s bílými ušlechtilými lipicány.

Roku 1735, v době největšího rozmachu rakousko-uherské říše, byla původní škola nahrazena novou - ta přežila dvě světové války a existuje dodnes, proto je svým národem považována za kulturní bohatství. V dnešní době se zde pořádají přehlídky klasického ježdění. Principy a zásady klasického ježdění formuloval již v 16. století neapolský jezdecký mistr Federico Grison, a jsou zachovány dodnes.

 

Klasická jízda spočívá v tom, že jezdec sedí hluboko v sedle s dlouhými třmeny a koně ovládá pomocí pákového udidla a ostruh. Jezdec si tak koně zcela podrobí a jen díky tomuto souladu je možné předvádění figur složité drezury, která se skládá z mnoha prvků.

 

V chovu lipicánů sehrála svou důležitou roli i Česká republika - v 18. století byla ke zlepšení dosavadního plemene přidána krev našeho kladrubského bělouše, během 1. světové války byli lipicáni přestěhováni do hřebčína Kladruby nad Labem a během 2. světové války do Houstoně na Šumavě. Proto není divu, že mezi jmény dlouholetých ředitelů Španělské školy najdeme i české - Alois Podhájský.

Obrazek

 
Výcvik koní

Každoročně odchází z hřebčína v Piberu okolo 10ti hřebců ve věku tří let do Vídně. Dva roky mají koně na to, aby přivykli místnímu prostředí a zvykli si na pravidelný, náročný trénink. Poprvé se sedlají až v 5ti letech. Výcvik je dlohodobý a prakticky nikdy nekončí, kůň i jezdec se neustále rozvíjí. Nezbytné je, aby se kůň naučil chodit v přirozeném postavení zcela v rovnováze. Po úspěšném zvládnutí těchto základních prvků je vyžadováno umělé vzpřímení a dokonalý chod, závěr základního výcviku tvoří piafa, neboli klus na místě - koně by měli na diváky působit tak, jako by tančili na hudbu. Mezi nejobtížnější cviky patří airs, neboli figury nad zemí, jako je levada, kapriola či kurbeta. Velmi důležitá pro výcvik je práce na lonži.

 

Jelikož lipicáni dospívají pomaleji, není vyjímečné, že mezi nejlepší koně ve škole patří 20tiletí hřebci! Obvyklé je ale působení hřebců ve škole do 12ti let, poté se vrací zpět do Piberu jako plemeníci.

 
Pravidla Španělské jezdecké školy

Celosvětově proslulá škola má velmi přísný řád, díky kterému vychovává opravdové profesionály nejen mezi koňmi, ale i jezdci. Stát se jejím členem může i občan jiného státu, pokud splní několik podmínek. Jednou z nich je i doporučení Národní jezdecké federace daného státu.

Obrazek

 

Přijímací zkoušky škola pořádá jednou za rok a šanci dostanou pouze čtyři nejnadanější jezdci. Žáci přicházejí do školy v 18ti letech a jezdeckému výcviku se věnují denně od 7 hodin ráno do 12:30 hodin. Teprve po 3 až  4 letech tréninku je jezdci svěřen do péče mladý kůň. Každý jezdec má na starosti zhruba pět koní. Bravurní práce jezdců je výsledkem 4 až 6 let dlouhého tréninku - až po této době je jezdec poprvé schopen veřejnosti předvést své umění.

 
Kdy se tam jít podívat?

Každodenní tréninky jsou přístupné veřejnosti a každé dva týdny škola pořádá představení, vždy v sobotu dopoledne a ve středu večer. Představení bývají za doprovodu klasické hudby - nejčastěji Mozarta, Bizeta či Chopina, za svitu krišťálových lustrů a jezdci na sobě mají uniformy. Pokud se z nějakého důvodu nemůžete či nechcete do Vídně vypravit, atmosféru galapředstavení můžete přesto alespoň trošku zažít, a to přímo ve svém obývacím pokoji.

 

Pusťe si film Zázračná záchrana bílých hřebců, neboli Miracle of the White Stallions z roku 1963. Film podle skutečné události vypráví o našem plukovníkovi Aloisi Podhájském (na filmu se sám podílel), který za 2. světové války dostal za úkol dostat lipicány do bezpečí. Když začnou spojenecká vojska bombardovat Vídeň, Podhájský je odveze na zámek ve Svatém Martinu, i když toto řešení není konečné. Po vpádu americké armády do Vídně v čele s generálem Pattonem se Podhájský rozhodne sejít se s ním a jako milovníka koní ho požádat o pomoc - chce dát stádo lipicánů dohromady, jelikož jeho druhá polovina se nachází v Houstoni na Šumavě. Aby Pattona přesvědčil, uspořádá pro něj improvizované vystoupení španělské jezdecké školy - a nadšený generál slíbí pomoc a slovo také dodrží...

 

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA