Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drezůra

20. 3. 2010
Drezůra

Drezura je jedno z nejdůležitějších odvětví jezdeckého sportu. Přestože základní drezurní principy byly známé již ve starém Řecku, začíná moderní historie v dobách Renesance. v roce 1532 založil Federico Grisone akademii, kde byli koně připravováni k předvádění složitých a nápadných pohybů. Drezurní ježdění získávalo mnohé příznivce zejména v řadách kontinentální evropské šlechty. Během staletí se drezurní ježdění vyvinulo z jakéhosi cirkusového představení až do podoby, kterou známe dnes. Na olympijských hrách v roce 1912 se jela první drezurní úloha. Cílem drezury je co nejvíce zdokonalit pohyby koně. Výcvik je zaměřen na rozvoj motoriky a přirozených pohybových vlastností. Dobře se pohybující kůň je dobře vyvážený, uvolněný a pevný na nohou. navíc budí dojem, že vše vykonává z vlastní vůle. K dosažení takového cíle je zapotřebí, aby kůň okamžitě reagoval na jemné pobídky jezdce. Kdo se chce seriózně zabývat drezurním ježděním, musí mít kromě dostatečné motivace k správnému výcviku koně také dostatek disciplíny a vytrvalosti k sebevzdělávání. Způsob výcviku koně určuje jeho jezdec. V této kapitole nejdříve přiblížím různé odborné termíny z oblasti drezurního sportu. Také zde najdete popis některých prvků drezury.

Drezurní soutěže

V soutěžích se posuzuje, zda má jezdec svého koně dostatečně pod kontrolou a zda je schopen přesného předvedení požadovaných cviků. Dále se hodnotí zvláštní známkou také celkový dojem startující dvojice, a je tedy zapotřebí, aby dvojice byla vždy dobře upravena. Kůň musí být bezvadně vyčištěn a jezdec musí mít předepsaný jezdecký oblek. Nezapomínáme vyčistit sedlo a uzdečku.

Drezurní kategorie

Dle obtížnosti jsou drezurní úlohy rozděleny do několika kategorií. Jsou to: "Z" (základní), "L" (lehká), "S" (střední) a "T" (těžká). Nová dvojice (jezdec/kůň) startuje nejdříve v kategorii "Z", ze které může postoupit do vyšších kategorií. Podmínky postupu do vyšší kategorie upravují drezurní pravidla, která se každoročně vydávají.

Drezurní obdélník

Drezurní obdélník měří 20 x 40 m nebo také 20 x 60 m. Základní drezurní úlohy se většinou jezdí na obdélníku 20 x 40 m.
Vyšší soutěže se jezdí na obdélníku 20 x 60 m, ale pokud například při halových závodech takový obdélník není k dispozici, mohou se úlohy předvést také na malém obdélníku. Pro tyto případy existují speciálně vytvořené úlohy.
Obdélník 20 x 60 m má více bodů označených písmeny než malý obdélník. Na levé straně jsou body F, P, B, R, M a na pravé straně jsou body K, V, E, S, H. Na střední čáře A - C se nachází pomyslné body D, L, X, I a G.

Drezurní úlohy

Drezurní úlohy se skládají z několika krátkých cviků, které se hodnotí známkou od 0 až 10
10 = vynikající
9 = velmi dobrý
8 = dobrý
7 = dosti dobrý
6 = uspokojivý
5 = dostatečný
4 = sotva dostatečný
3 = téměř špatný
2 = špatný
1 = velmi špatný
0 = nebyl předveden

Pro hodnocení je nejdůležitější způsob provedení cviků. V každé úloze se udílejí také souhrnné známky za pravidelnost a čistotu chodů, kmih, sed a za účinnost pobídek jezdce, za pozornost a důvěru koně a za celkový dojem startující dvojice.
V kategoriích "Z" a "L" je použití biče a ostruh povoleno, v kategoriích "S" a "T" jsou ostruhy povinné, ale bič je většinou zakázán. Možnost použití ostruh a tušírky během úlohy je závislá na drezurních pravidlech.

Opracoviště

Pořadatel drezurních závodů se musí postarat o dostatečně velké místo, které účastníkům soutěží slouží jako opracoviště pro koně. Opracoviště by mělo být nejméně 35 m dlouhé a 15 m široké. Opracování a uvolnění koně před soutěží je velmi důležité, neboť požadované cviky může předvést jedině uvolněný a zahřátý kůň. Na opracovišti již neprojíždíme celou úlohu ani do nekonečna neprojíždíme slabší a problémovější prvky úlohy. Jde zejména o to, abychom klidným klusáním a projížděním kruhů nebo jinými cviky koně zahřáli a uvolnili jeho hřbetní a krční svalstvo. Přílišné unavování koně před vjezdem na obdélník není nejvhodnější.

Sbor drezurních rozhodčí

Rozhodčí jsou oficiální delegáti jezdecké federace a jejich jména jsou uvedena v seznamech pro dané disciplíny. V soutěžích, v nichž není výslovně předepsáno pět rozhodčích, mohou tvořit sbor tři rozhodčí. V mistrovských soutěžích a ve všech soutěžích s mezinárodní účastí musí mít sbor rozhodčích pět členů včetně předsedy. Tři rozhodčí jsou u krátké stěny obdélníku s písmenem C, dva rozhodčí jsou u dlouhé stěny v bodech E a B. Tím je ohodnocení výkonu dvojice objektivnější. Po ukončení soutěže dostane jezdec od každého rozhodčího listinu (protokol), ve kterém je uvedena známka za každý cvik zvlášť, a souhrnné známky s případným komentářem.

Správce obdélníku

Správce obdélníku je pomocný rozhodčí, který má za úkol sledovat časový harmonogram soutěží, dodržování pravidel na opracovišti a kontrolu předepsaného uzdění koní. Pro účastníky závodů je dodržování časového harmonogramu velice důležité, neboť se podle něj orientují, aby nezačali s opracováním koně buď příliš brzy, nebo příliš pozdě.

Pozdrav během drezurních úloh

Při zastavení koně před sborem rozhodčích musí jezdec pozdravit. Otěže a případnou tušírku vezme jezdec do levé ruky. Pravou ruku spustí dolů za stehno a mírně skloní hlavu. Muži navíc smekají klobouk. Jezdec nezdraví všechny členy rozhodčího sboru, ale pouze jeho předsedu.

Předepsaný úbor pro drezurní soutěže

Pokud není předepsán zvláštní úbor, platí pro jezdce a jezdkyně startující v drezurních úlohách následující pravidla:
- černé nebo tmavě modré jezdecké sako
- bílé jezdecké kalhoty pro jezdce, bílé nebo béžové pro jezdkyně
- bílá případně žlutá jezdecká vázanka nebo kravata
- bílé rukavice
- černé jezdecké boty
- jezdecká čapka, případně klobouk
Příslušníci policie nebo armády mohou startovat v uniformě.

Významné mezinárodní drezurní úlohy

V roce 1921 byla založena mezinárodní jezdecká sportovní federace Fédération Equestre Internationale (F.E.I.). Tato organizace udává pravidla mezinárodních soutěží a jejím úkolem je kontrola dodržování těchto pravidel a podpora všech odvětví jezdeckého sportu. F.E.I. vydává těm koník, kteří se smějí zúčastnit mezinárodních soutěží, mezinárodní pas a potvrzuje platnost a rozpis všech mezinárodních soutěží. Dále vyžaduje veterinární dohled pro soutěžící koně a klade podmínky pro jejich ustájení.

CENA SVATÉHO JIŘÍ / PRIX ST. GEORG
Cena svatého Jiří je nejlehčí mezinárodní úloha, vydaná organizací F.E.I. V této úloze se předvádějí všechny střední, shromážděné a prodloužené základní chody koně, traverzály, série přeskoků po třech cvalových skocích a poloviční piruety ve cvalu.

F.E.I. INTERMÉDIAIRE I
F.E.I. Intermédiaire I je drezurní úloha se stupněm obtížnosti mezi Cenou sv. Jiří a Intermédiaire II. Úloha obsahuje mimo jiné i sérii přeskoků každý druhý cvalový skok a plné piruety ve cvalu.

F.E.I. INTERMÉDIAIRE II
F.E.I. Intermédiaire II je drezurní úloha stupně mezi Intermédiaire I a Grand Prix. V této úloze je mimo jiné vyžadována série přeskoků každý cvalový skok a několik kroků piaffy.

VELKÁ CENA / GRAND PRIX
Grand Prix je nejtěžší drezurní úloha F.E.I. Úloha obsahuje mimo jiné: traverzály, série přeskoků každý cvalový skok, pasáž a piaffu.

KÜR NA HUDBU
Kür na hudbu je volná drezurní úloha, která má předepsané některé cviky a chody dle obtížnosti kategorie, ve které se vypisuje. Pořadí a místo předvedení těchto povinných cviků je ponecháno na vůli jezdce. Úloha je časově omezená a a hudba, která ji doprovází, by měla být rytmicky sladěna s jednotlivými předváděnými prvky.

           Některé drezurní cviky

Obrat kolem předku

Při obratu kolem zádě opisuje záď koně menší půlkruh, přičemž vnější zadní noha překračuje vnitřní zadní nohu. Nohosled musí zůstat pravidelný a vnitřní zadní noha nesmí ustat v pohybu. Půlkruh, který zád v obratu opisuje, by měl být co nejmenší, až je obrat v podstatě proveden kolem vnitřní zadní nohy, která se v taktu chodu vždy zvedne, ale vždy dopadne na téměř stejné místo. Obrat o 180° (krátce čelem vzad) je poloviční pirueta v kroku.

Obrat kolem zádě

Při obratu kolem zádě opisuje záď koně menší půlkruh, přičemž vnější zadní noha překračuje vnitřní zadní nohu. Nohosled musí zůstat pravidelný a vnitřní zadní noha nesmí ustat v pohybu. Půkruh, který záď v obratu opisuje, by měl být co nejmenší, až je obrat v podstatě proveden okolo vnitřní zadní nohy, která se v taktu chodu vždy zvedne, ale zase dopadne na téměř stejné místo. Obrat o 180° (krátce čelem vzad) je poloviční pirueta v kroku.

Dovnitř plec

Dovnitř plec je jeden z prvních překroků, které koně učíme. Při tomto cviku je plec koně mírně odkloněna od původního směru dovnitř, kůň je přistaven k vnitřní ruce a ohnut okolo vnitřní holeně. Vnější přední a vnitřní zadní noha jdou ve stejné stopě. Dohromady vidíme tedy tři stopy. Vnitřní přední končetina překračuje vnější přední.

Dovnitř záď /travers

Při cviku dovnitř záď vidíme celkem čtyři stopy. Každá končetina zvlášť sleduje svou stopu. Kůň se dívá a je podélně ohnut do směru, kterým se pohybuje. Tento cvik se většinou provádí u stěny jízdárny, přičemž plec koně zůstává na obvodu a záď je odkloněna směrem dovnitř. Kůň je ohnut okolo vnitřní holeně jezdce. Vnějšími končetinami překračuje vnitřní. Úhel pohybu je v tomto cviku větší než při cviku dovnitř plec.

Piruety

Piruety jsou obraty kolem zádě v sebraném cvalu. Plná pirueta je obrat o 360°. Tento cvik vyžaduje od jezdce a koně maximální koordinaci. Od přírody má kůň tendenci otáčet se okolo svého středu, a proto musí být před zahájením piruety velmi shromážděný, aby vnitřní zadní noha přebrala většinu váhy a stala se osou otáčení. Pirueta musí být provedena beze spěchu a pravidelně. V drezurních úloha je známka tohoto cviku většinou násobena dvěma. V úloze "Cena sv. Jiří" je požadována poloviční pirueta (180°), ale od úloh "Intermediaire" se již požaduje předvedení plné piruety. Počet cvalových skoků v poloviční piruetě je tři až čtyři, plná pirueta se skládá ze šesti až osmi cvalových skoků.

Kontracval

Kontracval je vědomě požadovaný cval na nesprávné noze, například při jízdě na pravou ruku cválá kůň na levou nohu. Tento cvik se provádí u stěny jízdárny nebo na kruhu a zvyšuje obratnost a vyváženost koně.

Letmý přeskok ve cvalu

Během fáze vznosu přeskočí kůň na pobídku jezdce z jednoho cvalu do druhého. Během jednotlivých přeskoků musí kůň zůstat klidný, rovný a v živém kmihu. Kůň musí během jedné fáze vznosu přeskočit předními a zadními končetinami zároveň. Přeskočí-li například během jedné fáze vznosu pouze předními končetinami a teprve v další fázi vznosu zadními, nebo naopak, je to chyba. Přípravou na tento přeskok je takzvaná jednoduchá změna cvalu, při které kůň přejde do kroku a po několi krocích, maximálně však čtyřech, opět nacválá na druhou nohu. Kůň nesmí při přechodech klusat a přechody musí být hladké.

Pasáž

Pasáž je velmi shromážděný vznosný klus s energickým odrazem podsazených zadních nohou a zkrácenou prostorností. Pasáž má výrazně prodlouženou fázi vznosu, takže pohyb působí zpomaleným dojmem (slowmotion). Tento chod je velmi vzrušující díky energii a síle, kterou kůň v pasáži vyzařuje.

Piaffa

Piaffa je pohyb podobající se shromážděnému kluku na místě. Kůň zachovává diagonální nohosled klusu, přičemž zadní končetiny mění posuvnou sílu v nesení a výdrž. Piaffa představuje jeden z nejobtížnějších drezurních cviků. Záď je výrazně podsazená, jako by se kůň chystal sednout. Končetiny zvedá kůň při tomto cviku v pravidelném rytmu poměrně vysoko bez kolébání ze strany na stranu. V úlohách "Intermediaire" je předepsáno sedm až osm kroků piaffy, přičemž je povolen posun o jeden metr vpřed. Ve vyšších úlohách je tato norma stále přísnější.

 

Obrazek

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář